KORUNOVAČNÍ KLENOTY
ČESKÉ KORUNOVAČNÍ KLENOTY
SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA
Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Její existence je poprvé zmíněna v roce 1351 v ochranném dokumentu ze 6. května 1346, který vystavil papež Kliment VI. Svatováclavská koruna měla podle papežské buly z roku 1346 spočinout na hlavě sv. Václava (socha) v pražském chrámu sv. Víta, z čehož se odvozuje její název „Koruna svatého Václava“.
Prvním králem, který byl korunován touto korunou, byl v roce 1347 Karel IV. a posledním Ferdinand V. Habsburský. Dlouho zůstávala na Karlštejně, odkud byla vydávána jen při příležitosti korunovace. Samozřejmě se ovšem koruně nevyhnul pohyb v době ohrožení, její pohyb ovšem není dodnes přesně zmapován.
Koruna váží 2,358 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Korunu dále zdobí 20 perel. Je vytvořena z 21–22 karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm. Skládá se ze čtyř dílů spojených závlačkami, z nichž každá je zakončena spinelem. Díly, mající podobu stylizovaného květu lilie, jsou pokryty drahokamy, upevněnými v kornoutovitých šatonech, asi 2 cm vysokých.
Kameny jsou většinou velkých rozměrů a jsou upevněné zlatými drápky. Barevné uspořádání jednotlivých drahokamů má svůj symbolický význam. Na čelní a zadní části koruny převládají kameny barvy červené, na bočních dílech koruny je rozhodující barva modrá. Hrot každé lilie je zakončen perlou. Koruna je dále spojena dvěma křížícími se oblouky - kamarami - na které byly upevněny čtyři díly jiné čelenky, pokryté smaragdy, spinely a perlami.
Pověst o Svatováclavské koruně
Podle pověsti, každý člověk, který není oprávněn k tomu si korunu posadit na hlavu a účiní tak, do roka zemře. V listopadu roku 1941 při prohlídce Pražského hradu si korunu údajně nasadil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich a v květnu 1942 podlehl zraněním po atentátu. Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz ani svědectví, které by prokazovalo skutečnost, že si Heydrich korunu opravdu nasadil.
ČESKÉ KRÁLOVSKÉ JABLKO
Královské jablko je jedním z korunovačních klenotů ve tvaru koule s nasazeným křížem na horní straně. Symbolizuje moc a vládu nad světem (koule (sféra) je symbolem univerzální vlády), kterou vykonává křesťanský panovník (kříž).
České královské jablko
ŽEZLO
Žezlo je zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Má délku 67 cm a váží 1013 g. Ozdobeno je 4 safíry, 5 spinely a 62 perlami. Mimořádně velký spinel je osazen na vrcholu žezla. Žezlo se skládá ze čtyř částí. Rukojeť je pokryta emailovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena okružím s řadou perel. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu a je osazena perlami a uvedenými drahými kameny.
Uložení korunovačních klenotů
Kaple sv. Václava, vstupní dveře Korunní komory se sedmi zámky
Korunovační klenoty jsou trvale uloženy v těžko přístupné Korunní komoře nad jižním vchodem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě (za mozaikou Posledního soudu). Vstupní dveře, které se nacházejí v kapli sv. Václava, jsou opatřeny sedmi zámky. Klíče k těmto zámkům mají v držení prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.Zámky jsou odemykány pouze při zvláštních příležitostech, kdy jsou korunovační klenoty vystaveny veřejnosti.
Do komory se vstupuje po úzkém točitém schodišti. Komora je vybavena trezorovou skříní na uložení klenotů, dubovým stolem a osmi židlemi. Skříň se odemyká stejnými klíči jako vstupní dveře.
Výstavy korunovačních klenotů
České korunovační klenoty jsou podle přání Karla IV. vyjímány z úschovy pouze při výjimečných příležitostech – v minulosti to byla korunovace českého krále. Kromě toho byly klenoty vystaveny během pohřbu Karla IV. a Maxmiliána II., zřejmě i Ferdinanda I. Císař Josef II., který se nenechal korunovat českých králem, namísto korunovace nechal v roce 1782 klenoty vystavit ve vídeňské klenotnici. První veřejná výstava se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava. Do konce 20. století byly vystaveny celkem devětkrát. Zatím poslední výstava se uskutečnila v roce 2008 při příležitosti znovuzvolení Václava Klause prezidentem České republiky a 90. výročí vzniku Československa.
O vystavení korunovačních klenotů rozhoduje prezident republiky. Výstavy se mohou uskutečňovat pouze na území Pražského hradu. K vystavování klenotů se používá vitrína, která byla speciálně pro tento účel zhotovena v roce 1929 podle návrhu architekta Josefa Gočára